Jsou sice lidé, které uklízení vysloveně baví, ale troufám si tvrdit, že jde o poměrně nepočetnou menšinu. A zatímco někdo takový uklízí třeba i každou chvíli a rád, my ostatní se věnujeme úklidu zpravidla jenom tehdy, když musíme. Když už je prostředí, ve kterém se zdržujeme, na pováženou, kdy už se na to kolem nás nedá moc koukat. A jsou pochopitelně i lidé, kteří udělají cokoliv, jenom aby se úklidu vyhnuli, aby se ho nemuseli účastnit. Když někdo nechce uklízet, neznamená to, že by měl špínu a nepořádek rád. Znamená to jenom, že má dotyčný ve většině případů nedostatek času, kterým nemůže plýtvat.
Nebo mu na úklid chybí energie, kterou vynaložil při jiných, důležitějších činnostech. Nebo to oddaluje, protože ho to nebaví. A nebaví ho to třeba i z toho důvodu, že je uklízení vlastně nikdy nekončící činnost. Někde sice uklidíme, ale pak tam dál žijeme a svým působením zde vytváříme další nepořádek, který se musí uklidit… A tak pořád dokola.
Specifická je potom situace na různých pracovištích. I tam se musí logicky uklízet, ale ne všude si mohou vydržovat své uklízečky. A zaměstnance leckdy nejde k úklidu přimět, protože ho nemívají v popisu práce, nemohou na něj mrhat pracovní dobou a nehrnou se ani do úklidových přesčasů. A tak by to mohlo vypadat špatně třeba i v nějakých těch kancelářích.
Ale kanceláře musí působit dost reprezentativním dojmem. A proto v nich musí být přiměřeně uklizeno. A když na to nemají majitelé takových kanceláří svůj personál? Pak to mohou vyřešit třeba i oslovením nějaké úklidové firmy.
Pokud jde o úklid kanceláří v Praze, dají se pomocníci na tento druh práce sehnat. Je tu firma, která se postará o úklid kanceláří komukoliv, a to podle toho, na jaké spolupráci se tu majitel kanceláře a tato úklidová firma dohodnou. Ale ať vypadá taková spolupráce tak nebo onak, jedno je jisté. Že je v kancelářích opečovávaných touto úklidovou firmou vždy čisto.
